Mezi nejčastější projevy patří pokyvování hlavou, zčernání hrdelního laloku a mávání předními končetinami.

Pokyvování hlavou (nahoru a dolů) je nejběžnějším projevem dominantního - tedy nadřazeného - chování. Takovéto chování se objevuje ve většině případů u samců, mohou se ale taktéž objevit i dominantní samice. Samec takto pokyvuje hlavou při dorážení na samičku nebo při ukázání dominance samcům.

Samci při pokyvování hlavou, a při vzrušení obecně, velmi často zbarvují svůj hrdelní lalok do černa.

Pomalým máváním předními končetinami dávají agamy najevo svou submisivitu, neboli podřízenost.

Tyto posunky značí dominantnějšímu jedinci to, že daná agama respektuje jeho postavení v hierarchii - je mu podřízená.

Agama ho využívá jednak jako pasivní obranu před nepřáteli a jednak jako výhružku - například při potyčkách samců o teritorium.

Agama v rámci obranného postoje napřímí svůj hrdelní lalok, který přitom často vybarví do černa a zvednutí ocasu, připomínající varovné postavení štíra před útokem. K tomu dále může připojit výhružné otevírání tlamy. Dalším obranným prvkem je, že agama do široka zploští své tělo a natočí ho na bok tak, aby vypadala větší. V krajním případě se agama nezdráhá kousnout.

Agama si občas jakoby protahuje hrdelní lalok

Přivírání oči, buď libí pocit při slunění nebo se jí něco nelíbí a tak to nechce vidět a přivírá oči, protože co nevidí jakoby není.

Při vyhřívání se zploští a celým tělem přijímá teplo.

Otevírání tlamičky znamená, že je agamě horko a tím se ochlazuje.

 

 

 

Samci při námluvách pokyvují v rychlém tempu hlavou se zčernalým hrdelním lalokem. K těmto signálům přidávají také rychlé údery předními končetinami o zem či švihání ocasem. Většinou kolem samice krouží, předvádí se a čekají na signály podřízení. Poté se samici zakousnou do zátylku a dojde ke spojení.

Jestliže je samice k páření připravená, dává tuto skutečnosti samci najevo pomalým táhlým pohybem hlavy nahoru a dolů a máváním předními končetinami.