• Každý, kdo má doma samičku, musí jednou řešit záležitosti ohledně snůšky vajec. Vejce mohou snášet jak oplodněné, tak neoplodněné samice (samice, které nepřišly do styku se samcem).
• Základem je o samičku dobře pečovat - a to jak před snůškou, tak po snůšce.
• Pro samici je vždy lepší snášet oplodněná vejce než neoplodněná - mají správný tvar a jsou pevná. Neoplodněná vejce mohou být rovněž taková a jako neoplodněná se mohou projevit až později, ale také mohou být špatně tvarovaná, lepkavá či slepená. Taková vejce se samici poté snášejí špatně a je zde učité riziko zadržení snůšky.

SUBSTRÁT NA KLADENÍ VAJEC

Použít lze klasický písek (například do dětských hřišť). Ten je možné smíchat i s rašelinou.

PŘÍPRAVA KLADIŠTĚ

• V teráriu připravíme alespoň 20 cm vysokou vrstvu substrátu – ideálně po celém dně, aby si samička mohla vybrat přesně to místo, které ji vyhovuje. Obvykle poté snáší další snůšky na stejné místo.
• Samičky si pro snůšku vybírají většinou teplejší místa - v blízkosti zdroje tepla.
• Substrát udržujeme před očekávanou snůškou stále vlhký (ne promočený!).
• Jestliže samice nemá připravené vhodné kladiště, může vejce trousit volně po teráriu, případně celou snůšku zadržet.

KLADENÍ VAJEC

• Zhruba po 5 – 6 týdnech od oplodnění samice můžeme očekávat snůšku.
• Samička může již týden před snůškou pobíhat po teráriu, pohrabávat a hledat vhodné místo pro svou snůšku. Především samice před první snůškou mohou být dosti nervózní. V této době samici nerušíme a nevytahujeme ven z terária, dopřejeme ji naprostý klid (stejně tak jako při samotném kladení vajec).
• Po nakladení vajec samička snůšku zahrabe a udusá hlavou. Jakmile bude samička se svým výtvorem hotová, vejce můžeme opatrně vyhrabat a přendat do inkubátoru.
• Pokud obývá terárium se samicí také samec, který ji nenechá klid (pokusy o páření...), na čas jej oddělíme.

POČET VAJEC VE SNŮŠCE

• U počtu vajec nezáleží na tom, zda je snůška oplodněná, či nikoliv.
• Počet vajec ve snůšce je individuální – odvíjí se především od kvality i velikosti samice.
• Průměrně se počet vajec ve snůšce pohybuje kolem 20-25. Výjimečně může být ve snůšce i pouhých 10 vajec, rekordně i 50.

JAK BY MĚLA VEJCE VYPADAT

• Správná vejce by měla mít oválný tvar. Neměla by se lepit, měla by být krásně bílá a pevná.
• Ihned po nakladení jsou vejce vláčnější, měkčí - celkově pružnější.
• Neoplodněná vejce mohou mít šišatý tvar, mohou být žlutá, měkká a oproti ostatním vejcím malá.
• Není to ovšem pravidlo. I neoplodněná vejce mohou zpočátku vypadat vzorově (jako oplodněná) a jako neoplodněná se mohou projevit až po čase inkubace.
• Neoplodněná vejce většinou dříve či později zplesniví či začnou mokvat a propadnou se.

Inkubátor - typy a příslušenství

TYPY INKUBÁTORŮ

1. Suchý inkubátor

2. Vodní (mokrý) inkubátor

• Inkubátor se dá zakoupit od řady prodejců, postavit si vlastní je ovšem mnohem levnější variantou. Svépomoci lze vyrobit snadný a spolehlivý inkubátor. Následně vám představím, jaké náležitosti by měl mít.
• Inkubátory mohou nabývat nejrůznějších podob (mohou být konstruovány z plastových boxů, polystyrenových termoboxů, ze starých lednic, mrazáků a podobně), nicméně principy jejich fungování jsou více méně stejné.
• Pro agamy vousaté doporučuji suchý typ inkubátoru.

SUCHÝ INKUBÁTOR

koupíme nebo vyrobíme

KOUPENÝ

NÁDOBA NA VEJCE

• Dovnitř inkubátoru umístíme plastovou nádobu s víkem, ve které bude inkubační substrát s vejci.
• Víko nádoby slouží jak k lepšímu udržení vzdušné vlhkosti, tak k delšímu udržení vlhkosti inkubačního substrátu.
• Abychom předešli kondenzaci vody na víku, uděláme do něj díry.

MISKA NA VODU

• Spolu s nádobou na vejce umístíme do inkubátoru také misku s vodou.Ta napomáhá udržet potřebnou vzdušnou vlhkost.
• Vodu dle potřeby doplňujeme.

TOPNÝ KABEL

• Výhřev inkubátoru zajistíme topným kabelem, případně topnou fólií. Osobně používám 15W kabely.
• Topný kabel umístíme na víko inkubátoru.
• Abychom předešli propálení polystyrenu, můžeme kabel podložit například kartonem.
• Topný kabel zapojíme do termostatu, který jej bude dle potřeby zapínat/vypínat.

TERMOSTAT

• Existuje široká škála termostatů. Za sebe mohu v rozumné cenové relaci doporučit termostat ATC-300.
• Čidlo termostatu umístíme dovnitř inkubátoru, na úroveň vajec.
• Mezi jeden z nejlevnější termostatů patří RT-2. Tento termostat nedoporučuji, znám chovatele, kterým doslova usmažil snůšku.

VĚTRÁNÍ

• Odvětrání inkubátoru není potřeba.
• Inkubátor postačí jednou za pár dní otevřít při kontrole vajec. Vzduch se tak dostatečně obmění a v inkubátoru se drží dobré klima.

VODNÍ (MOKRÝ) INKUBÁTOR

• K výrobě vodního inkubátoru se nejčastěji používá starší akvárium.
• Kvůli kondenzaci vody je zapotřebí umístit víko zešimka.
• Jak již vypovídá název, inkubátor je vyhříván na vodní bázi. K ohřevu vody může posloužit například akvarijní topítko.
• V případě, že inkubátor není opatřen více patry, postaví se vody nějaký předmět (například cihla), na kterou se umístí krabice s vejci.

Inkubace vajec

Jelikož používám suchý typ inkubátoru, následující informace se vztahují k němu.

VYNDÁNÍ VAJEC Z KLADIŠTĚ

• Jakmile má samička nakladeno a pečlivě zahrabáno, můžeme vejce vyhrabat.
• Vejce vyndáváme velmi opatrně. Po nakladení jsou vláčnější, měkčí - celkově pružnější - a při nešikovné manipulaci by mohlo dojít snadno k jejich protržení, prasknutí.
• Z počátku by menší otáčení vajec vadit nemělo, ale jakmile se uloží do inkubátoru, je důležité s nimi již nemanipulovat - nijak s nimi neotáčet. Když se plod ve vajíčku usadí, při přetočení by mohlo dojít k jeho úmrtí.

DO ČEHO VEJCE UMÍSTIT

• Vejce umístíme do nějaké plastové nádoby.
• Nádobu vysteleme inkubačním substrátem (například vermikulitem) a opatříme ji víčkem. Do víčka uděláme díry, aby se na něm nesrážela voda.
• Takto uzavřená nádoba udržuje dobrou vzdušnou vlhkost a také dlouhou dobu vlhký vermikulit.
• Celou nádobu vložíme do inkubátoru.

SUBSTRÁT K INKUBACI VAJEC

• Existuje více možností, na čem vejce inkubovat. Já osobně používám vermikulit. Velmi dobře drží vlhkost a je osvědčený mnoha chovateli.
• Vermikulit napřed celý pořádně propláchneme vodou. Okamžitě ji spoustu nasaje. Je důležité, aby nebyl promočený, potřebujeme vlhký substrát. Po propláchnutí tedy vermikulit ještě důkladně vyždímáme - vymačkáme z něj všechnu přebytečnou vodu tak, aby zůstal mírně nasáklý. Při zmáčknutí z něj nesmí téct - může jen mírně kapat.
• Substrát vložíme do nějaké nádoby (viz výše), kterou následně umístíme i s vermikulitem do inkubátoru. Do vermikulitu uděláme malé důlky, do kterých vložíme vejce. Vejce vermikulitem není potřeba přikrývat, naopak je vhodné je z důvodu občasné vizuální kontroly na vermikulit pouze položit.
• Substrát musí být vlhký po celou dobu inkubace. Vermikulit vydrží vlhký i 2 měsíce (jestliže je v nějaké uzavřené nádobě). Vlhkost kontrolujeme položením ruky na vermikulit. Jestliže bude sušší, můžeme například do rohů pomocí injekční stříkačky (bez jehly) vpravit vodu.

VLHKOST

• Nebudu udávat nějaká přesná procenta, ve kterých by se měla vlhkost pohybovat. Důležitý je hlavně vlhký substrát a vhodná vzdušná vlhkost.
• Abychom zajistili dostatečnou vzdušnou vlhkost, můžeme do inkubátoru vložit nějakou misku s vodou.

INKUBAČNÍ TEPLOTY

• Lze najít více názorů na to, při jakých teplotách by se měla vejce inkubovat.
• Dle mého názoru je naprosto postačující teplota kolem 28°C. Vejce se sice budou inkubovat delší dobu, vylíhnutá mláďata však budou dobře vyvinutá, větší, silnější, odolnější a celkově více vitální.
• Inkubovat lze samozřejmě i při teplotách vyšších, dokonce i při teplotách kolem 30°C, "urychlená" inkubace se však může projevit na kvalitě mláďat.

DÉLKA INKUBACE

• Délka inkubace závisí na inkubačních teplotách.
• Při teplotách kolem 28 °C se pohybuje délka inkubace zhruba kolem 80-100 dní, při vyšší tepotách může inkubace trvat i pouhých 60 dní.
• Vejce během inkubace rostou, "nasávají" vlhkost.

OPLODNĚNÁ / NEOPLODNĚNÁ VEJCE

• Jak poznám, že jsou vejce oplodněná? To je otázka, kterou si klade při první inkubaci snad každý chovatel.
• Z počátku inkubace může být rozpoznání neoplodněných vajec obtížné. I nekvalitní vejce se mohou jevit jako zdravá, bez vad. S postupujícím časem se však neoploděné "kusy" začnou na venek projevovat. Takováto vejce většinou nerostou (případě velmi pomalu), časem mohou začít plesnivět, mokvat, hnít a propadat se. Při těchto příznacích by se měla vyhodit, aby nedošlo k napadení (například plísní) zdravých vajec.
• Po pár dnech inkubace lze rozpoznat oplodněná / neoplodněná vejce pomocí prosvícení baterkou (mnohdy lze rozpoznat již v den nakladení vajec, jistější je to však s postupující inkubací). Oplodněná vejce jsou narůžovělá, jsou v nich viditelné žilky. Neoplodněná vejce jsou čistě žlutá. V závěrečných fázích inkubace lze po prosvícení vajec vidět stíny / obrysy mláděte.

NA CO SI DÁT PŘI INKUBACI POZOR

1. Voda

• Na vejce se nesmí dostat žádná voda. Nesmí se namočit, nesmí na ně kapat, nesmí se postříkat. Vejce by se zničilo. Vejce v žádném případě nerosíme.

2. Plíseň

• Může se objevit ze dvou důvodu:

a) Plesniví původní substrát, do kterého bylo vejce nakladeno - v tomto případě je potřeba substrát jemně omést, vejce poté můžeme posypat nějakým přípravkem proti plísním, můžeme použít například Devilan, což je zásyp proti plísním na nohy.

b) Plesniví samotné vejce, většinou z toho důvodu, že není oplodněno. Toto vejce oddělíme od ostatních, aby je nenakazilo plísní. Budeme ho pozorovat, můžeme ho opět posypat přípravkem proti plísním a jestliže se začne propadat nebo hnít, okamžitě ho vyhodíme.

• Jestliže se na vejci objeví plíseň, neznamená to, že je ihned na výhoz. Je ho potřeba ale hlídat.

3. Vyschnutí substrátu

• Jestliže nám začne vysychat substrát, vejce začnou ztrácet napětí, budou se zcvrkávat a poté uhynou.
• Je tedy třeba hlídat vlhkost substrátu.

Líhnutí mláďat

• Jakmile se blíží očekávaná doba líhnutí, je potřeba inkubátor pravidelně 1x denně kontrolovat. Samozřejmě bychom již měli mít připravenou odchovnu, včetně osvětlení a krmení.
• Před líhnutím se vejce mohou malinko orosit – většinou jdou vidět kapičky na bocích vajec . Agama poté vejce protrhne a to následně ztratí svůj pevný tvar. V takovém vejci poté může setrvat i do dalšího dne.
• Agama se postupně z vejce vysouká, často má při tomto procesu zavřené oči. Necháme ji v klidu, nijak ji NEPOMÁHÁME. Ona to zvládne sama ;-).
• Proces líhnutí může trvat hodinu, nebo klidně celý den. S vejci nijak nemanipulujeme, agamy necháme v klidu.
• Většinou trvá zhruba týden, než se vyklubou všechna mláďata. Tato záležitost je však individuální, mládata se mohou vyklubat během tří dnů, ale také se může stát, že uplynou dokonce dva týdny od první a poslední agamy.
• Agamy by se měly správně vyklubat s již zataženými žloutkovými vaky. Tyto váčky jsou na bříšku a agamě poskytují do začátku života potřebné živiny.
• Ještě než agama vyleze z vejce ven, by měl být váček strávený a pupík zatažený. Někdy se ovšem stane, že se agama vyklube s nezataženým váčkem. V tomto případě necháme agamu klidně do dalšího dne v inkubátoru. Váček nijak nečistíme, nesnažíme se ho oddělit. V závislosti na velikosti váčku se agamě buď zatáhne, nebo odpadne. Až bude váček pryč, dáme agamu do odchovny.
• Mláďata jsou hned po narození čilá a aktivní. Lovit začínají hned první den, případně druhý nebo třetí.
• Správně by měla mít mláďata po vylíhnutí 10 cm (i s ocasem) +- 1cm.

28.07.2016 - První mláďě