Rekonstrukce bytu Praha - Související termotechnické pojmy

Z hlediska tepelné ochrany vnitřních prostor budov hrají důležitou roli následující veličiny.Součinitel tepelné vodivosti. Tepelněizolační schopnost materiálů se projevuje součinitelem tepelné vodivosti. V praxi znamená vedení tepla ve stavebních materiálech kombinovaný účinek tří forem přenosu tepla, vedení tepla, tepelného toku a tepelného záření. Součinitel tepelné vodivosti je materiálová charakteristika, která ukazuje, kolik tepla proteče (vede) přes jednotkový povrch materiálu o jednotkové tloušťce za jednotku času, pokud je rozdíl teplot mezi vnějším a vnitřním povrchem také stejný. Množství: lambda; měrná jednotka: W/mK.Odpor vedení tepla. To již není materiálová charakteristika, ale týká se konstrukcí nebo konstrukčních vrstev z různých materiálů a týká se tepelně izolační schopnosti vrstvy dané tloušťky.Součinitel prostupu tepla.  Vzduch v klidu nemá schopnost přenášet teplo, ale podél povrchů vnějších prostor vymezujících konstrukcí se vzduch pohybuje vlivem gravitace a větru a dochází k přenosu tepla. Čím větší je pohyb vzduchu, tím větší je množství předávaného tepla. Koeficient prostupu tepla udává, kolik tepla se přenese mezi konstrukcí a vzduchem v poměru k jednotkové ploše konstrukce za jednotku času v důsledku jednotkového teplotního rozdílu mezi vzduchem a konstrukcí.Odpor přenosu tepla. V tepelnětechnických výpočtech obvykle počítáme s hodnotou odporu prostupu tepla, která je převrácenou hodnotou součinitelů prostupu tepla.Součinitel prostupu tepla.Pokud je konstrukce vícevrstvá, získá se tepelný odpor celé konstrukce sečtením odporu vedení tepla jednotlivých vrstev. Výsledný tepelný odpor konstrukce je součtem odporů prostupu tepla a odporů vedení tepla. Součinitel prostupu tepla konstrukce je převrácená hodnota odporu prostupu tepla.Tepelněizolační schopnost konstrukcí je charakterizována součinitelem prostupu tepla „U“ (dříve „k“). Součinitel prostupu tepla "U" (W/m 2 K) je mírou tepelné ztráty konstrukce. Součinitel prostupu tepla je tepelný tok vznikající v případě rozdílu teplot jednoho stupně na vrstvě s jednotkovým povrchem. Jednotka SI prostupu tepla: watt/metr čtvereční-Kelvin. Znak: W/m 2 K.Takže: 1 W/m 2 K je součinitel prostupu tepla 1 m silné pevné, ploché stěny nebo vrstvy, která je 1 m 2 v případě teplotního rozdílu umožňuje průchod 1 J tepelné energie z jedné strany na druhou. 1 K v době 1 s. - jízdou-předání.Podle obecného vzorce je součinitel prostupu tepla nepřímo úměrný odporu prostupu tepla. Čím vyšší je odpor prostupu tepla stěnové konstrukce, tím nižší je její součinitel prostupu tepla.Hustota tepelného toku. Hustota tepelného toku se liší od součinitele prostupu tepla tím, že v tomto případě teplotní rozdíl není roven jednotce. V souladu s tím ukazuje, kolik tepla proteče přes jednotkový povrch dané hraniční konstrukce budovy za jednotku času.Akumulace tepla. Akumulace tepla je velmi důležitou charakteristikou obvodových konstrukcí budov z hlediska letní i zimní tepelné ochrany. Číslo akumulace tepla je součinem měrného tepla a hustoty materiálu.Tepelné mosty. Vždy existují části obvodových konstrukcí budovy, které se nevyznačují výše popsanými charakteristikami prostupu tepla. Protože tepelný tok neprobíhá v jednom rozměru. Tepelné mosty jsou ty části stavebních konstrukcí, kde je tepelný tok dvou nebo trojrozměrný ve srovnání s jednorozměrným tepelným tokem uprostřed konstrukce stěny. Tento vícerozměrný tepelnětechnický stav se obvykle rozvíjí proto, že kontinuita materiálu ve struktuře je přerušena lépe tepelně vodivým materiálem.Důležitým konstrukčním a konstrukčním aspektem je, aby konstrukce ve styku s venkovním prostorem měly přibližně stejnou tepelně izolační schopnost. Vnitřní povrch výrazně slabších tepelně-izolačních konstrukcí bude chladnější, vznikne tepelný most, zvýší se tepelné ztráty objektu jako celku a při vysoké vnitřní vlhkosti může na těchto površích vznikat kondenzace, v důsledku čehož může se vyvinout plíseň.O difuzi par. Faktor difúze páry: udává množství páry, které v důsledku tlakového rozdílu 1 Pa mezi dvěma vrstvami stěny, vzdálenými od sebe 1 metr, povrch 1 m 2 metrČíslo difuzního odporu par: poměr, který ukazuje, kolikrát je difúzní odpor materiálu o tloušťce 1 m větší než difuzní odpor vzduchu o tloušťce 1 m. Čím nižší je tato hodnota, tím lepší je vodivost páry.Stěny nemohou dýchat, ale zároveň musí být v takovém stavu, aby mohly odvádět vlhkost vnitřních vzduchových prostor, tomu se říká difuzivita.Stěnou však uniknou maximálně 3 % vnitřní vlhkosti, zbylých 97 % větráním. Vodní pára může vést ke kondenzaci, ke které dochází, když nízká venkovní teplota ochlazuje stěny budovy tak, že stávající vlhkost již nelze udržet a kondenzuje na studených stěnách.Po instalaci vhodného a vhodného zateplovacího systému zůstává stěna teplá, kondenzace par běžně prakticky ustává, ale zůstává zachována potřebná difuzivita stěn. Rosný bod se navíc přesouvá ze stěn budovy na vnější povrch izolačního materiálu, kde již nemůže způsobit poškození.     Životní klima. Jednotné, příjemné prostředí pro bydlení závisí především na rozdílu mezi vnitřní povrchovou teplotou vnějších stěn a teplotou vzduchu v obytném prostoru. Pokud je rozdíl příliš velký, dochází k pocitu průvanu. Teplotní rozdíl obvykle nemůže být vyšší než 3 stupně Celsia, aby se vytvořilo příjemné a zdravé životní prostředí.Vhodný a vhodný zateplovací systém udržuje chladné vnější prostředí daleko od stěn budovy, čímž zabraňuje vzniku velkého rozdílu teplot mezi stěnami a vzduchem v obytném prostoru.Úspora energie. Aby byly splněny naše požadavky na úsporu energie, musí budova splňovat (mimo jiné) požadavky na tepelnou izolaci. Výše úspor závisí na ukazateli energetické náročnosti, který lze vysledovat až k tepelně technickému hodnocení budovy.Ukazatel potřeby energie je dán potřebou energie na vytápění budovy. V tomto ohledu jsou možné výrazné úspory v případě tzv. nízkoenergetických staveb a pasivních domů.Tepelně izolační systém zabraňuje úniku tepla, takže v létě je potřeba méně energie na vytápění a chlazení. Nezáleží však na výši této úspory. Pro co nejekonomičtější řešení se kromě vynikající tepelné izolace doporučuje použít profesionální systém s nejdelší životností.V současné době jsou nově postavené a renovované a modernizované budovy typicky mnohem uzavřenější než v minulosti. Mimo jiné i to je důvod, proč se v bytech stále častěji objevují nepříjemné vlivy a škody způsobené vlhkostí. Například: plísně a jiné houby způsobené nedostatečným větráním a nedostatečným vytápěním.V případě obytného domu se za jeden den (24 hodin) dostane do vzduchu v průměru následující množství vlhkosti: 2 litry na osobu; vaření 1 litr; koupel (na osobu) 1 litr; sušení prádla 3,5 litru; pokojové rostliny 0,5 - 1 litr.Vždy větrejte prostory budovy v závislosti na jejich funkci a použití. Čím nižší je teplota v místnosti, tím častěji se doporučuje větrat.Každou místnost se doporučuje větrat 3x denně v závislosti na ročním období. Obecné pokyny pro správné větrání: prosinec, leden, únor: 4-6 minut; Březen, listopad: 6-10 minut; duben, říjen: 10-15 minut; květen, září: 15-20 minut; Červen, červenec, srpen: 20-25 minut Požadavky na dostatečnou tepelnou ochranu musí architekt zohlednit již v období architektonicko-technického plánování.7/2006. (V. 24.) Podle energetického předpisu budovy zveřejněného ve vyhlášce TNM musí být k žádosti o stavební povolení od 1. září 2006 předložen energetický výpočet budovy, který splňuje požadavky předpisu a je součástí dokumentace povolovacího plánu. .Energetické předpisy budovy mají požadavky na úroveň 3 + 1.1.) úroveň požadavků. Tepelně izolační schopnost různých stavebních konstrukcí, která určuje maximální přípustnou hodnotu pro součinitel vrstveného prostupu tepla „U“, průměrný součinitel prostupu tepla obvodovou konstrukcí.V předchozích předpisech byla maximální přípustná hodnota součinitele prostupu tepla, nazývaná součinitel „k“,: „k“ = 0,7 (W/m 2 K). Podle nového předpisu je hodnota požadavku na vnější stěny: "U" = 0,45 (W/m 2 K).2.) úroveň požadavků. Tepelná ztráta budovy jako celku, vyjádřená měrným činitelem tepelné ztráty označeným q, nemůže být v jednotkách W/m 2 K větší než mezní hodnota vypočtená pro budovu způsobem uvedeným ve vyhlášce. Tato úroveň požadavků souvisí s různými stavebními konstrukcemi, vlastnostmi a designem budovy. Požadovaná hodnota závisí na poměru povrch/objem budovy: čím menší je chladicí plocha daného vnitřního objemu (prakticky: čím kompaktnější budova), tím snáze se požadavky splní.3.) úroveň požadavků. Spotřeba energie budovy, která kromě tepelných ztrát budovy a tepelných zisků ze slunečního záření zahrnuje i potřebu energie na vytápění, osvětlení a spotřebu teplé vody. Energie skutečně spotřebovaná budovou nebo vypočtená pro její zamýšlené použití musí být převedena na primární energii.Podle úrovně požadavku na energetickou spotřebu budovy nemůže být celková energetická charakteristika budovy větší než mezní hodnota vypočtená způsobem uvedeným ve vyhlášce. Hodnota agregované energetické charakteristiky závisí na účelu budovy a poměru plocha/objem.+ 1 úroveň požadavku. Definuje limit rizika letního přehřívání budov. Před přehříváním se v létě můžeme chránit především stavbou velkých silných zdí. Například: použití stavebního materiálu s velkou hmotou a dobrou tepelnou izolací, jako je cihla, poskytuje letní i zimní tepelnou ochranu.Dle požadavků normy MSZ EN 771-1: 2005 musí být údaje o tepelných vlastnostech zdicích prvků z pálené hlíny uvedeny na základě tabulky, výpočtu nebo tepelně technické zkoušky s odkazem na normu EN 1745.Tepelná izolace je důležitým faktorem účinné tepelné ochrany. Její snížení má své meze, po dosažení optima je další zateplování neekonomické. Stupeň tepelné izolace je tím větší, čím menší je hodnota součinitele prostupu tepla „U“.No a dodatečným zateplením části budovy se zvyšuje její tepelný odpor. Hodnota "U" naměřená z hlediska tepelných ztrát se však nemění lineárně s odporem přenosu tepla "R". To znamená, že: hodnotu "U" nelze zlepšit ve stejném rozsahu jako hodnotu "R". To také znamená, že s rostoucím množstvím dodatečné tepelné izolace lze dosáhnout stále menších úspor na vytápění.Tepelně izolační schopnost je jednou z mnoha důležitých vlastností, její význam však není výlučný. Nadměrná tepelná izolace sice šetří energii, ale dům takříkajíc utěsní, což výrazně zhoršuje pocit z bydlení změnou běžného obytného klimatu.Jeho škodlivým účinkům, jako je zvýšení vlhkosti a plísní na vnitřních plochách stavebních konstrukcí, lze zabránit zvýšeným větráním, je však třeba počítat s nárůstem ztrát větráním. Zlepšení tepelněizolační schopnosti zdiva nad určitou mez má již za následek značné náklady a minimální úspory energie, a proto již v tomto případě není efektivní.Odborný výzkum zkoumající ekonomiku dodatečného zateplení ukázal, že u rodinného domu s povrchem vnější stěny 120 m 2 se součinitel prostupu tepla pohybuje od „U“ = 0,5 W/m 2 K do „U“ = 0,4. W/m 2 K, tj.: Snížení o 2 K odpovídá: 3,2 kWh/24h spotřebě primární energie, ze které lze získat pouze 40 W elektrické energie. To zajišťuje pouze provoz slabě svítící žárovky.

Rekonstrukce bytu

Více o nás na našich stránkách https://slaga.cz/